Na začátku roku oznámila rodinná nápojářská firma koupi téměř 60 hektarů jabloňových sadů v Libině na Šumpersku, které tím zachránila před vyklučením. Ani ne půl roku od převzetí už Kofola ukazuje, kam se rozhodla Pragerovy sady posunout a jaký originální přístup k novému odvětví svého působení zvolila.
„Základem našich produktů jsou kvalitní suroviny. Poté, co jsme si osvojili know-how v pěstování a zpracování bylin díky akvizici tradičního výrobce bylinných směsí a čajů LEROS, jsme se rozhodli věnovat se další klíčové surovině," vysvětluje Jannis Samaras, zakladatel a většinový majitel Kofoly. „Kvalitní a čerstvá jablka zpracováváme ve stovkách tun nejen na našich UGO Freshbarech a Salateriích, ale i v Krnově při výrobě balených čerstvých šťáv UGO. Řádově 1000 tun jablečného koncentrátu ročně pak putuje do našich nealko nápojů, včetně tradiční Kofoly. Když se tedy naskytla možnost mít pod kontrolou jednu z dalších klíčových surovin a proniknout tak více do samotného sadařství, neváhali jsme," doplňuje Jannis Samaras.
Sady v Libině se nacházejí na samém konci úrodné Hané na úpatí Nízkého Jeseníku, v nadmořské výšce 289 m. n m. Z pohledu pěstitelského mají tedy ideální polohu. Přestože se na necelé polovině jejich plochy pěstují perspektivní odrůdy jablek, sadu hrozilo pokácení. Kofola se rozhodla sady koupit a na zhruba 10 ha vysadit speciální hořko-sladkou odrůdu, ideální pro řemeslné cidery. Právě pro jejich výrobu totiž musí nápojářská firma z Krnova sahat po dodavatelích až z Anglie nebo Francie. „Plodů se dočkáme nejdřív za tři roky, ale věříme, že lokální dostupnost těchto specifických odrůd bude velkým přínosem nejen pro Kofolu, která se snaží neustále zkracovat dodavatelské řetězce, ale i celkovou stabilitu odbytu a diverzitu plodin v našem sadu," vysvětluje Tomáš Jendřejek, jeden ze spoluzakladatelů nápojové firmy, který má dnes celou její zemědělskou divizi na starosti.
A právě diverzita může sadům, jako je Libina, pomoci s překlenutím složitých sadařských roků. Na ten letošní, silně ovlivněný mírnou zimou, teplým březnem a velmi chladným dubnem, který způsobil fatální škody v sadech v Čechách i na Moravě, se v Libině dobře připravili.
„V kritickém období jsme aplikovali do porostu směs vody a glycerínu, tzv. umělou mlhu, která vytvoří izolační vrstvu mezi vyhřátou půdou a studeným vzduchem a pomůže tak ochránit nakvetlé stromky před pomrznutím. Zatímco okolní sady dosahují sotva 50% výnosu, my budeme zhruba na 75 % plánované úrody,“ potvrzuje Michal Horáček, vedoucí provozu Pragerových sadů Libina.
Jako preventivní opatření před nerentabilitou sadů pak může dobře fungovat právě i rozšíření portfolia pěstovaných plodin. „Abychom dohnali ztráty z menšího výnosu jabloní, využíváme synergii ovocnářství s pěstováním bylin. Na zhruba 10 ha pěstujeme heřmánek, který dosahuje hodnot nejvyšší farmaceutické kvality. A v uplynulých dnech jsme vysadili i mátu a meduňku. Původní sušárnu na jablka využíváme aktuálně i pro bylinky. Loni jsme zde vysušili zhruba 4 tuny bylin (tj. zhruba 25 tun mokré hmoty). Letos bychom to rádi navýšili zhruba o třetinu,“ popisuje Michal Horáček.
Na podporu bylinné úrody využívá firma systém závlah, díky kterému mohou bylinky rychleji a snadněji regenerovat po sklizni a plodit tak vícekrát během jedné sezóny. Do budoucna se chce Kofola soustředit primárně na posílení perspektivních sadařských odrůd prodávaných v retailových řetězcích, dále na výsadbu dalších ovocných stromů a na výrobu a prodej produktů s přidanou hodnotou. Jednou se tak v Pragerových sadech Libina můžeme dočkat produktů, jako jsou mošty, sirupy, pečené čaje nebo třeba povidla.
.jpg)
.jpg)
