Nejnáročnější řemesla? Největšími dříči jsou kameníci, tesaři a skláři

Žijeme sice v období moderních technologií, důležitá role řady řemesel však stále zůstává. Mají kořeny v době před několika staletími, dědí se často z generace na generaci a nutnost pořádně zapojit svaly z nich nezmizela ani po stovkách let. A které ze „sedmero tradičních řemesel“ je největší dřina? To zjišťovala Kláštorná Kalcia v již druhém ročníku své studie Dříč roku, kterou realizovala na základě doporučení Národního ústavu lidové kultury a ve spolupráci s experty Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy. Pomyslný titul Dříčů roku 2021 v ní získali kameníci, tesaři a skláři. Právě tito dříči stráví největší část své práce ve středně intenzivním pohybu a vykazují také nadprůměrný počet spálených kalorií i nachozených kroků.

Průzkum pro studii Dříč roku byl vedený MUDr. Tomášem Větrovským z FTVS UK a proběhl pod hlavičkou značky Kláštorná Kalcia během dubna 2021 u sedmi vybraných tradičních českých a moravských řemesel. Zúčastnili se ho kameníci, koláři, kováři, pokrývači, skláři, tesaři, zvonaři. „Česko bylo vždy líhní kvalitních řemeslníků. I dnes řada lidí vykonává řemesla tradičním způsobem a jejich výrobky jsou kvalitní a velmi žádané. Je to manuálně náročná činnost, ale je po ní značná poptávka,“ vysvětluje ředitel Národního ústavu lidové kultury Martin Šimša. Vybraným řemeslníkům se během měření zaznamenávaly informace o pohybové aktivitě, počtu kroků, času stráveném intenzivním pohybem, času sezení, kalorickém výdeji, teplotě či vlhkosti vzduchu. „Studie vychází z celodenního monitorovaného měření během výkonu povolání pomocí akcelerometrů. U každé profese byli měřeni tři zástupci, jejichž výkony se následně zprůměrovaly,“ vysvětluje MUDr. Větrovský. Největšími dříči podle žebříčku jsou kameníci následovaní tesaři, skláři, pokrývači, zvonaři, koláři a kováři.

„Hlavní informací, kterou přinesly výsledky studie Dříč roku, je fakt, že i v 21. století jsou klasická řemesla velká dřina,“ komentuje výsledky MUDr. Marie Skalská, která je součástí expertního týmu projektu Dříč roku. „Všechna sledovaná povolání vykazují dlouhodobou každodenní fyzickou zátěž, která je u mnoha řemesel umocněna specifickými činnostmi – asymetrickou jednostrannou zátěží, zdviháním těžkých břemen nebo nutností setrvávat delší dobu v nepřirozených polohách a výškách,“ dodává MUDr. Skalská. Právě proto je u manuálních profesí důležité myslet na odpočinek. Správnou kompenzací je vhodný pohyb ve volném čase, dostatečný pitný režim a vyvážený jídelníček, který kromě obvyklých doporučení zahrnuje také dostatek vápníku. Vhodná cesta, jak vápník přirozeně dostat do těla, může být i prostřednictvím minerálních vod, například Kláštorné Kalcia.

Největší dříči – čas strávený ve středně intenzivním pohybu:

Největší dříči – spálené kalorie během průměrné osmihodinové směny:

Největší dříči – počet kroků během průměrné osmihodinové směny:

Jak ukazují žebříčky ze studie, nejen kameníci, tesaři a skláři stráví v práci denně desítky minut směny (45–90 minut dle výsledků měření) ve středně intenzivním pohybu. „Dospělí lidé by podle aktuálního doporučení WHO měli strávit 150–300 minut aerobní fyzické aktivity ve střední intenzitě týdně. Ideální je, pokud je tento čas v týdnu rozložen do více intervalů. První trojice povolání dosáhnou předepsaného týdenního minimálního množství minut strávených pohybem již během druhé pracovní směny. Ve srovnání s osobou pracující např. v kanceláři je toto významný rozdíl. Mnoho osob se sedavým zaměstnáním bohužel požadovaného týdenního minimálního množství minut fyzické aktivity vůbec nedosahuje,“ vysvětluje MUDr. Skalská. Kameníci a tesaři se umístili také na předních příčkách v průměrném počtu spálených kalorií. Měření ukazuje, že řemeslníci nemusejí mít pouze fyzickou sílu, ale také slušnou kondici. Například tesaři v práci prosedí pouze zhruba 2 hodiny (28 % času) a zbytek času tráví v pohybu na nohou.

Na potřebné množství vápníku si musejí dát pozor sportovci i dříči

I když si naši největší dříči v práci odbudou doporučovanou pohybovou aktivitu a často i doporučený počet kroků, neznamená to, že by měli na pohyb ve volném čase zcela rezignovat. „Právě vzhledem k velké fyzické zátěži by ve svém volném čase měli dbát na optimální kompenzaci, aby ulevili dlouhodobě přetěžovaným svalovým skupinám a naopak zapojili svalové skupiny, které tolik při práci nenamáhají. Ideální je ve volném čase zatěžované svaly protahovat, ulevovat namáhaným bedrům a horním končetinám. Skvěle se pro to hodí plavání, jóga nebo tzv. funkční trénink,“ uvádí lékařka a fitness instruktorka Marie Skalská.

Při vysokém pracovním nasazení je také nutné dávat pozor na vyvážený jídelníček a doplňování potřebných vitamínů a minerálů, zejména množství přijímaného vápníku, jehož doporučená dávka pro dospělé je 1000 mg denně. „A těžce pracující lidé mají stejně jako těhotné ženy nebo sportovci spotřebu vápníku ještě vyšší. Při náročné fyzické aktivitě dochází ke ztrátám vápníku potem, proto je vhodné ho během intenzivní námahy pravidelně doplňovat,“ vysvětluje MUDr. Skalská. Jedním z přirozených zdrojů vápníku pak jsou i minerální vody.

O SPECIFICKÉ NÁROČNOSTI JEDNOTLIVÝCH ŘEMESEL:

1. KAMENÍCI
   Nejnamáhavější je pro kameníky nošení těžkých kamenů a desek. Ty váží až 250 kg a přitom si s nimi musí poradit dva muži. Jejich práce je velmi namáhavá na záda či nohy.
2. KOLÁŘI
   Celodenní ruční řezání rámovou pilou nebo hoblování je náporem nejen pro ruce, ale i celé tělo. Největší úsilí vyžaduje finální montáž, tedy narážení špic do hlavy kola, nasazování loukotí a narážení ráfku.
3. KOVÁŘI
   Nejnáročnější je práce u kovadliny s rozžhaveným železem, a to hlavně v letním období. Díla jsou často velmi těžká, takže se s nimi složitě manipuluje, což zatěžuje ruce i záda.
4. POKRÝVAČI
   Náročný bývá především přesun materiálu na střechu, protože tradiční pokrývači střech tvoří ručně a bez mechanizace. Pokrývač také rozhodně nesmí trpět strachem z výšek.
5. SKLÁŘI
   Sklářské pece mívají při práci až 1 120 °C, což je hlavně v létě velmi náročné. Důležitá je také zručnost, aby se sklář při práci nezranil, protože pracuje se žhavým materiálem.
6. TESAŘI
   Tesaři si musí poradit s přesunem objemných trámů do těžko přístupných míst. Při tesání zase často opakují pohyby, které nerovnoměrně zatěžují tělo.
7. ZVONAŘI
   Největší dřinu představují slévárenské práce u pece. Zvonaři musí být také velmi silní. Ve dvou za pomoci ručního kladkostroje zvládnou vytáhnout do věže i pětitunový zvon.

O projektu Dříč roku
Projekt Dříč roku 2021 navazuje na stejnojmenný projekt z loňského roku, kdy Kláštorná Kalcia měřila dříče v moderních zaměstnáních. Loni se na předních příčkách největších dříčů umístili popeláři, skladníci a dřevorubci.

O Kláštorné Kalcia
Jednu z možností, jak snadno doplnit vápník, nabízí minerální voda Kláštorná Kalcia. Pochází z jednoho z nejkvalitnějších pramenů na Slovensku v Kláštoře pod Znievom a je přírodním zdrojem vápníku. Díky vápencovému podloží v Kláštoře pod Znievom, kde vyvěrá z hloubky 231 metrů, je její celková mineralizace 1 840 mg/l s obsahem vápníku 287 mg/l. Kláštorná Kalcia tak může doplnit chybějící vápník při zvýšené tělesné či psychické námaze. Volná forma vápníku v minerální vodě je pro jednoduché vstřebávání v trávicím systému ideální. Unikátní lahev s nápaditým designem je vyrobena ze 100 % rPET, tedy z recyklovaného plastu. V Česku je aktuálně dostupná v sycené a jemně sycené verzi, v baleních 1,5 a 0,5 l.