Pomyslný titul dříčů by měli získat popeláři, skladníci a dřevorubci. Stráví totiž největší část své směny ve středně intenzivním pohybu. Ukázal to průzkum vedený MUDr. Tomášem Větrovským z FTVS UK, který proběhl pod hlavičkou značky Kláštorná Kalcia během dubna a května u deseti vybraných profesí.
Na základě doporučení odborníků a Společnosti pro výživu byla vybrána desítka povolání, u kterých byl z podstaty práce předpokládaný úbytek minerálních látek. Šlo o popeláře, skladníky, ale také hasiče, farmáře nebo záchranáře. Práce, u kterých se o manuální náročnosti tak často nemluví, a přesto fyzicky náročné jsou. MUDr. Tomáš Větrovský z Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy zaznamenával data o pohybové aktivitě, počty kroků, čas strávený intenzivním pohybem (běh, rychlá chůze), čas sezení, kalorický výdej, teplotu a vlhkost vzduchu.
„O fyzické náročnosti práce horníka nebo skláře se učí děti už na základní škole. Průzkum ale ukázal, že největšími dříči jsou popeláři, skladníci a dřevorubci, kteří obvykle doporučovaných 10 tisíc kroků za den nachodí až dvakrát či třikrát,“ komentuje výsledky MUDr. Tomáš Větrovský. „Umístění profesionálních sportovců na předních příčkách nás nepřekvapilo, ale jak jsme zjistili, sportovci mají mezi extrémními fyzickými výkony dostatek času na odpočinek, na rozdíl od manuálně pracujících lidí. Sledovaná povolání navíc zahrnují statickou zátěž, zdvihání těžkých břemen (popeláři) nebo monotónní pohyb v nezvyklých polohách (dřevorubci) a náročných podmínkách (farmáři, dělníci), a to v dlouhých směnách."
Proto je u manuálních profesí důležité myslet na dostatečný odpočinek, kompenzaci vhodným pohybem ve volném čase a vyváženým jídelníčkem, který kromě obvyklých doporučení zahrnuje také dostatek vápníku. Vhodnou cestou, jak vápník přirozeně dostat do těla, je jeho přijímání z minerálních vod, například Kláštorné Kalcia.
Třetina směny v intenzivním pohybu
Jak ukazují žebříčky ze studie, popeláři, skladníci a dřevorubci stráví velkou část směny ve středně intenzivním pohybu. „Odborníci pro zdravý životní styl doporučují minimálně 150 minut pohybu alespoň střední intenzity týdně. Sedm profesí z našeho průzkumu této hodnoty dosáhlo za jeden jediný den, navíc v práci,“ komentuje žebříček MUDr. Tomáš Větrovský.
Největší dříči – podle procenta směny stráveného ve středně intenzivním pohybu:
1. | popeláři | 36 % |
2. | skladníci | 25 % |
3. | sportovci | 24 % |
4. | dřevorubci | 21 % |
5. | stavební dělníci | 16 % |
6. | pracovníci na farmě | 16 % |
7. | poštovní doručovatelé/ky | 13 % |
8. | hasiči | 10 % |
9. | záchranáři | 8 % |
10. | zdravotní sestry | 3 % |
Mluvčí Pražských služeb Radim Mana doplňuje, že měření se účastnili zaměstnanci na náročném svozovém programu. „Popeláři tu musí manipulovat s nádobami vážícími v průměru až 30 kg. Nejen že popelnice vysypávají, ale ještě předtím je musí vynést z domů a přistavit ke kraji vozovky.“
I pro výběr skladnic a skladníků je kondice jedním z klíčových faktorů, vysvětluje Hana Slepičková, HR Business Partner pro logistiku ve společnosti Alza.cz. „Zaměstnanci obvykle pracují na dvanáctihodinových směnách. Během jedné směny nachodí kolem 25 km a pohybují se na hranici limitů pro manipulaci s břemeny.“
Záchranáři stráví směnu v nezáviděníhodné pohotovosti. Jana Poštová, mluvčí Zdravotnické záchranné služby hl. m. Prahy, zdůrazňuje, že práce záchranáře v terénu je náročná po fyzické i psychické stránce. Kolegové v terénu se proto musejí udržovat v kondici. „Ne vždy se mohou spolehnout na techniku. Jedním ze specifik práce záchranáře v hlavním městě jsou staré zástavby bez výtahů, navíc mnohdy s velmi úzkým prostorem točitých schodišť. Když pak vyjíždějí k člověku s náhlou zástavou oběhu, kdy jen samotná resuscitace je opravdu velmi fyzicky náročná, a přičteme si kompletní zajištění a transport pacienta, vydá taková činnost za minimálně jeden intenzivní trénink v posilovně. A to jsme u jednoho výjezdu, za směnu jich na naše posádky čeká denně v průměru osm.“
Na vápník si musejí dát pozor sportovci i dříči
I když si naši největší dříči v práci odbydou doporučovanou pohybovou aktivitu, někteří za jeden den i celou týdenní dávku, neznamená to, že by měli na pohyb ve volném čase zcela rezignovat. „Pohybová aktivita ve volném čase jako chůze, běh, cyklistika či plavání má obvykle dynamický charakter a dostatečnou intenzitu, je vykonávána po přiměřenou dobu a doprovázena dostatečným časem na zotavení,“ uvádí MUDr. Tomáš Větrovský z FTVS UK.
Při pracovním nasazení je nutné dávat pozor na vyvážený jídelníček. Neznamená to ale, že těžce pracující mohou povolit pásky. „Jídelníček těžce pracujících lidí musí být bohatý nejen na energii, ale také na nutričně bohaté potraviny, které dodávají vitaminy, minerální látky a vlákninu,“ upozorňuje MUDr. Václava Kunová ze Společnosti pro výživu.
Manuálně těžce pracující by měli věnovat pozornost i množství přijímaného vápníku. Česká Společnost pro výživu uspořádala od roku 2007 pět nutričních studií na pěti tisících jídelníčků dětí i dospělých. Doporučenou dávku pro dospělé 1000 mg vápníku denně se podle výsledků studie téměř polovině dospělých nepodařilo plnit. A těžce fyzicky pracující lidé mají stejně jako výkonní sportovci potřebu vápníku ještě zvýšenou. „Při vysoké intenzitě pohybu, která není kompenzovaná adekvátním příjmem energie a vápníku, dochází ke snížení koncentrace kalcia v séru, vápník se vylučuje pocením a močí,“ upozorňuje MUDr. Václava Kunová. „Studie prokazují pozitivní efekt doplnění vápníku před fyzickou zátěží nebo v jejím průběhu.“